Vyhlásenie ZOJ 16/2/2019

      Nezávislá iniciatíva sudcov „Za otvorenú justíciu“ chápe Ústavu SR  ako celospoločenskú zmluvu, v ktorej  sa štát a občania dobrovoľne zaviazali navzájom sa rešpektovať, dodržiavať vlastné pravidlá a plniť si povinnosti, ktoré z nej vyplývajú.

       Sudcovia  ústavného súdu sú srdcom a dušou  tohto orgánu  a opakovanou  neúspešnou voľbou kandidátov na tieto funkcie  dochádza k závažnému spochybneniu podstaty demokratického  a právneho štátu.

       Nezaujímajú nás politické ani iné dôvody tohto stavu, nehovoríme do výberu kandidátov, nehodnotíme, neposudzujeme, neovplyvňujeme, len chceme, aby si  zákonodarná  moc splnila  svoju povinnosť voči moci súdnej a prispela ku kreovaniu najvyššieho orgánu v zmysle podmienok daných Ústavou SR.

     Teraz nelobujeme za súdnu moc, za jej benefity, za jej sudcov, len sa zasadzujeme za hodnoty demokracie, práva  a ústavnosti....všetko v záujme občanov a celej spoločnosti.

Sudcovia nezávislej iniciatívy ZOJ

  Galanta, dňa 15.2.2019.

 

Dva svety slovenských sudcov?

| dennikn.sk | MÁRIA TÓTHOVÁ | ŠTVRTOK 19. JÚLA 2018 21:15 |

Pred verejným zasadnutím pléna Ústavného súdu. Foto – TASR

Sudca by si mal uvedomovať, že nereprezentuje iba seba, ale aj tú zložku moci, ktorá potrebuje na plnenie svojej funkcie dôveru spoločnosti.

Autorka je emeritná sudkyňa, bývalá predsedníčka Okresného súdu Trenčín

V ostatných dňoch ma v médiách zaujali dve správy. Prvá: poslanec Národnej rady SR Alojz Baránik musí zaplatiť bratislavskej sudkyni A. P. E. sumu 200-tisíc eur. A zároveň sa musí ospravedlniť za to, že svojimi výrokmi zasiahol do jej práv na ochranu osobnosti, keď v parlamente predniesol slová naznačujúce, že sa správa korupčne.

Vražda

| investigace.cz | Únor 20, 2019 | Autorky textu: Pavla Holcová, Eva Kubániová, Autorka úvodní fotografie: Pavla Holcová |

Úkol zněl jednoduše. Zabij ho a dostaneš 50 000 eur. A k tomu ti odpustím dluh, takže dalších 20 000 eur. Zoltán Andruskó se ani nemusel moc dlouho rozmýšlet a nabídku přijal. Když pak seděl v autě před domem Aleny Zsuzsové, dostal od ní další informace o Jánu Kuciakovi: jeho fotku, adresu a pár snímků pořízených při jeho sledování. Víc nepotřeboval.

Andruskó, holohlavý padesátník s rostoucím břichem, nebyl zrovna typem člověka, co by jen tak někoho zavraždil. Moc se na tu práci necítil.

Napadlo ho zeptat se kamaráda, jenž kdysi pracoval jako policejní vyšetřovatel v Komárně. Uměl to se zbraněmi a mohl by tu prácičku udělat za něj. Jmenoval se Tomáš Szabó. Byl vysoký, svalnatý, holohlavý a zdobilo ho několik tetování.

Třetím, kdo s nimi měl dvojnásobnou vraždu spáchat, byl Szabóův bratranec a bývalý voják Miroslav Marček. Byl taky holohlavý a měl sportem vytrénované tělo. Na starost dostal speciální střelivo a logistiku – Szabóa měl nejen jistit, ale fungovat měl i jako jeho řidič.

Naplánovat vraždu ovšem není jen tak. Oběti je potřeba sledovat – zjistit, v kolik ráno chodívají do práce a kdy se večer vracejí. Jaký mají denní režim. V kolik hodin chodí obvykle spát a jestli mají psa. Nájemní vrahové se proto rozhodli své oběti monitorovat.

V investigaci.cz jsme zanalyzovali dokumenty, které nám pomohly zmapovat pohyb vrahů před osudným dnem. Do blízkosti domu Jána Kuciaka a jeho snoubenky se jeli podívat celkem sedmkrát.

Zrozeny z chaosu: Jak mafie ovládly Slovensko

| investigace.cz | ÚNOR 18, 2019 | Autoři článku: Pavla Holcová, Katarína Jánošíková (ICJK), Cecilia Anesi a Luca Rinaldi (IRPI) |

Ve změnách politického systému, které otřásly celou východní Evropou v roce 1989, spatřily jedny z nejmocnějších mafiánských rodin světa nečekanou příležitost. V tehdejším Československu to znamenalo nejen přístup k vysoce postaveným lidem, ale i spousty bezpečného prostoru pro realizaci i těch nejdivočejších snů.

Jedny z prvních kriminálních syndikátů, které dorazily na Slovensko, byly z Balkánu. Jejich členové se vmísili mezi běžné Jugoslávce nebo Albánce, kteří na Slovensko přijížděli v rámci socialistické výměny pracovat nebo studovat.

Členové těchto skupin velmi rychle pochopili, že „soukromě podnikat“ lze i v československé verzi komunismu. Postupně začali ovládat jedny z mála systémových kriminálních aktivit, které na Slovensku tou dobou existovaly: prostituci, hazard nebo ilegální směnu valut.

„Kvůli železné oponě jsme neměli přístup do databází. Neměli jsme přístup k tomu, že nějaká osoba byla například v Rakousku nebo Německu hledaná pro drogovou trestnou činnost. Na Slovensku se schovala pod jinou identitu. Takovou informaci jsme ale my neměli. Dokonce zde byli odsouzeni lidé na falešné jména a odseděli si na falešné jména tresty,“ vysvětluje Jozef Stieranka, profesor katedry kriminální policie Akadémie Policajného Zboru v Bratislave a bývalý šéf finanční policie.

Keď som sa to dozvedel, zostal som zdesený

Výsledok vyhľadávania obrázkov pre dopyt ján mazák| postoj.sk | Martin Hanus | 18. 02. 2019 |

Ján Mazák,  zdroj foto: SITA

Rozhovor s bývalým predsedom Ústavného súdu Jánom Mazákom o tom, ako rozhodoval tento súd v ére Ivetty Macejkovej.

Hovorí, že Ústavný súd prijímal v posledných 12 rokoch niektoré kľúčové rozhodnutia na politickú objednávku a viacerí sudcovia prejavovali neobvyklú blízkosť k politikom.

Ján Mazák v rozhovore pre Postoj tiež potvrdzuje, že aj on má informáciu o tom, že pred zásadným rozhodnutím Ústavného súdu v kauze generálny prokurátor bol vyvíjaný neprípustný tlak na ústavného sudcu Juraja Horvátha, kvôli čomu padlo rozhodnutie v prospech vtedajšieho prezidenta Ivana Gašparoviča. Podľa Mazáka čelil Juraj Horváth vonkajšiemu tlaku aj predtým, keď sa rozhodovalo o zrušení Špeciálneho súdu.

Ján Mazák bol v rokoch 2000 až 2006 predsedom Ústavného súdu SR, neskôr pôsobil ako prvý generálny advokát Súdneho dvora Európskej únie v Luxemburgu, je poradcom prezidenta Andreja Kisku. 

Keď som sa minulý týždeň českého novinára a právnika Tomáša Němečka pýtal, prečo máme u nás v porovnaní s Českom také rozdiely medzi jednotlivými érami Ústavného súdu, odôvodnil to aj spôsobom voľby alebo tým, že menej dbáme na kultúru neosobných pravidiel. Vy ste už dlhé roky v zahraničí, kde sú podľa vás príčiny, že 30 rokov po Novembri naša justičná elita zaostáva oproti okoliu?

Ak hovoríme o výkvete na Ústavnom súde, tak základným predpokladom takého hodnotenia je to, že tí, ktorí pôsobia na najmocnejšom súde krajiny, patria k elite nie preto, že sú sudcami, ale výlučne preto, že patrili k osobnostiam právnického sveta už pred svojím menovaním do talárov.

Zločin v priamom prenose. Súd popísal kauzu nástenka

| domov.sme.sk | 17. feb 2019 o 16:58 MATÚŠ BURČÍK |

Hlavní aktéri kauzy - Slota, Janušek a Štefanov.(Zdroj: TASR)
 

BRATISLAVA. "Vy si radšej kúpte lepší oblek," reagoval v decembri 2008 vtedajší šéf SNS Ján Slota na otázky redaktora SME ku kauze nástenkový tender.

Ťahala sa od roku 2007. Až v novembri minulého roka za ňu súd poslal do väzenia dvojicu Slotových exministrov Mariána Janušeka a Igora Štefanova.

Nástenkový tender bol prvý a doteraz jediný prípad, v ktorom súd potrestal bývalých vysokopostavených politikov za zneužitie funkcie. Udial sa za prvej vlády Roberta Fica v spojení Smeru s SNS a HZDS.

Podstata kauzy bola v tom, že cez pochybné výberové konanie na Janušekovom ministerstve výstavby sa k eurofondovej zákazke za vyše 97 miliónov eur dostalo konzorcium firiem blízkych Slotovi.

Nikto iný sa do tendra nemohol prihlásiť. Vypísaný vraj bol iba na nástenke v časti budovy ministerstva, ktorá nie je verejne prístupná. Z toho sa pre kauzu ujal názov "nástenkový tender".

Nachádzaš sa tu: Hlavná stránka Domov

Kontakt

e-mail: Táto e-mailová adresa je chránená pred spamovacími robotmi. Na jej zobrazenie potrebuješ mať nainštalovaný JavaScript.

 

Naši partneri